Jak to začalo

Už tisíce let člověk pozoruje ptáky a snaží se je napodobit. O této snaze vyprávějí již prastaré báje a pověsti. Jistě si vzpomenete na létající koberec z Pohádek tisíce a jedné noci, v Německu se zachovala pověst o kováři Wielandovi, který si zhotovil šaty, které mu pomohly vznést se do vzduchu. Dokonce i Bible vypráví o letu na ohnivém voze. Staroegyptský bůh slunce Ra měl křídla, na křídlech se vznášela také krásná řecká bohyně vítězství Niké. Bůh Hermés měl podle Homéra okřídlené zlaté sandály, které ho přenášely rychlostí větru nad horami a údolími.
Okřídlený člověk se vyskytuje též v čínské mytologii a později i v mýtech Jižní Ameriky. Byl zobrazován celý středověk až do počátku nového věku.

Létající koberec

Ve středověku byly již v Evropě známy rakety na střelný prach a existovala myšlenka na jejich využití při létání.
Podle záznamů jsou známy případy létání papírových draků v Číně již na začátku našeho letopočtu. V archivech Čínské říše lze nalézt zprávu o tom, že v roce 1306 byl při nástupu císaře Fo-Kiena vypuštěn do vzduchu první balón. V praxi se ovšem tato myšlenka nevyužila, a tak se na celou věc zapomnělo.
V 16. století považovali lidé za největšího génia své doby Leonarda da Vinciho. Očima malíře nejprve pozoroval let a rozumem pak vyvodil techniku letu.
Od svých třiceti let až do konce života se zabýval mávavým svalovým letem a studiem složitých přístrojů. Celkem po sobě zanechal 500 náčrtů a 35000 výrobků. Své myšlenky o létání zpracoval v roce 1505 ve studii „Kodex o letu ptáků“, ve které popisuje mávavý, klouzavý let, letecké stroje, padák a vrtulník. Jeho nápady však nebyly uskutečnitelné, protože člověk není tak fyzicky zdatný, aby mohl létat vlastní silou.

Leonardův létající stroj
Leonardův létající stroj