Jak to začalo
Už tisíce let člověk pozoruje ptáky a snaží se je napodobit. O této snaze
vyprávějí již prastaré báje a pověsti. Jistě si vzpomenete na létající koberec
z Pohádek tisíce a jedné noci, v Německu se zachovala pověst o kováři
Wielandovi, který si zhotovil šaty, které mu pomohly vznést se do vzduchu.
Dokonce i Bible vypráví o letu na ohnivém voze. Staroegyptský bůh slunce Ra
měl křídla, na křídlech se vznášela také krásná řecká bohyně vítězství Niké.
Bůh Hermés měl podle Homéra okřídlené zlaté sandály, které ho přenášely
rychlostí větru nad horami a údolími.
Okřídlený člověk se vyskytuje též v čínské mytologii a později i v mýtech Jižní
Ameriky. Byl zobrazován celý středověk až do počátku nového věku.
Ve středověku byly již v Evropě známy rakety na střelný prach a existovala
myšlenka na jejich využití při létání.
Podle záznamů jsou známy případy létání papírových draků v Číně již na začátku
našeho letopočtu. V archivech Čínské říše lze nalézt zprávu o tom, že v roce
1306 byl při nástupu císaře Fo-Kiena vypuštěn do vzduchu první balón. V praxi
se ovšem tato myšlenka nevyužila, a tak se na celou věc zapomnělo.
V 16. století považovali lidé za největšího génia své doby Leonarda da Vinciho.
Očima malíře nejprve pozoroval let a rozumem pak vyvodil techniku letu.
Od svých třiceti let až do konce života se zabýval mávavým svalovým letem a
studiem složitých přístrojů. Celkem po sobě zanechal 500 náčrtů a 35000
výrobků. Své myšlenky o létání zpracoval v roce 1505 ve studii „Kodex o letu
ptáků“, ve které popisuje mávavý, klouzavý let, letecké stroje, padák a
vrtulník. Jeho nápady však nebyly uskutečnitelné, protože člověk není tak
fyzicky zdatný, aby mohl létat vlastní silou.
|
Leonardův létající stroj
|