Jedním z mužů, kteří se přístrojem, který by se ve vzduchu pohyboval díky plynu lehčímu než vzduch (tzv. aerostat), zabýval coby vědeckým úkolem, byl profesor francouzské Akademie Alexandre César Charles. Prvenství mu uniklo o vlásek.

Od úspěchu jej dělilo jediné: jak zamezit úniku vodíku (právě na tento nedávný objev mladý vědec vsadil) z obalu balónu?

Právě kolem roku 1783 vynalezli bratři Robertsovi báječné rozpouštědlo - fermež. Právě ta se stala řešením Charlesova problému. Po napuštění fermeží se stala tkanina téměř neprodyšnou.

Královskou gardou obklopené prostranství, uprostřed nesrovnatelně menší hromádka tkaniny a složitá aparatura k výrobě plynu. Začíná plnění balónu.

Po třech dnech nabývá balón pravidelného tvaru, v noci z 26. na 27. srpna se za patřičných ovací stěhuje na Martovo pole. Od téměř jistého výbuchu způsobeného nespočtem lampiónů a pochodní jej uchrání jen neuvěřitelná dávka štěstí, provázející zrod nových objevů ...

A je tu třetí hodina po poledni, je tu památný výstřel signálního kanónu a po něm vzlet prvního plynového balónu na světě. Čtyřmetrová koule o objemu 380 m³ v mžiku mizí v oblacích, aby se za čas objevila o hodný kus dál. Aby ji zděšení vesničané v Sonesse, kde přistane, ve svatém zápalu „ubodali“ vidlemi, zatímco nadšení Pařížané vypřáhnou koně z kočárů, a sami povezou Charlese s přáteli zpět.

Aby pařížská premiéra patřila přece jenom vědci pařížskému. Byť je to jen ta první z pařížských premiér ...

Profesor Charles, jako první vzduchoplavec, použil ke sledování letu tlakoměr a teploměr v gondole balónu. Jeho balón měl již všechny znaky balónu moderního (síť, ovládací a bezpečnostní klapku, potah z hedvábí). Let sledovalo asi 300 tisíc lidí. Balóny plněné vodíkem se začali nazývat „charliéry“.

Jak funguje balón plněný plynem

Plášť (4) je vyroben z lehké a husté nepromokavé látky. Ve spodní části je rukáv (5), kterým se balón plní plynem. Proutěný koš (8) je zavěšen na zatěžovací kruh (6), který díky konopné síti (3) rozloží veškerou váhu na celý povrch pláště.

Před vzlétnutím se shazuje zátěž - pytle s pískem (9) - a chce-li posádka klesnout, musí pomocí lana otevřít ventil, kterým se uvolňuje plyn (2). Když je balón blízko země, určí se vlečným lanem (7) jeho vzdálenost od půdy. Při přistávání se otevře strhovací záklopka (1), aby mohl plyn rychle uniknout. Jinak by hrozilo, že vítr povleče balón po zemi.

Nutno podotknouti, že vynálezci i vzduchoplavci si byli záhy vědomi, jak nedokonalý je zatím balón a jak málo je vhodný pro přepravu osob či nákladů vzduchem. Zůstal vždy hříčkou živlů, především větru. Člověk sice dokázal do určité míry zasahovat do jejich působení a promyšleným zacházením s pískovou přítěží balónů a případným vypouštěním plynové náplně regulovat alespoň částečně výšku a dobu letu, ale směr letu zůstával trvale v moci větru.

Vzduchoplavci Blanchard a Jeffries se pokouší přelétnout za pomoci charliéry z Británie přes kanál La Manche do Francie. Místem startu je Dover, jejich balón je opatřen vesly a kormidlem, ale toto zařízení se v průběhu letu jeví jako neúčinné. Oba vzduchoplavci se rozhodují jej za letu odhodit. Let končí na francouzském pobřeží. Cíle sice bylo dosaženo, ale jedině díky tomu, že přes palubu koše bylo odhozeno vše, co s sebou posádka měla.

Při tomto letu byla poprvé přenesena z Británie do Francie letecká pošta. Balíček s ní však byl rovněž odhozen nazdařbůh při odlehčování balónu.

Což takhle dát si vodík?

Jak funguje balón plněný plynem