Náhoda přeje připraveným

2. listopad 1782.
Ten chladný den zastihne Josepha na obchodní cestě v Avignonu. Lezavá zima, plískanice. Do vyhřátého hotelového pokoje dorazí Joseph promrzlý, štůček hedvábí - právě zakoupený dárek pro ženu - se dá ždímat. Rozvine jej tedy u krbu a řádně přiloží.
Znavený usedne do křesla, v zadumání hledí do plamenů, když tu náhle ... Ovšem: horký vzduch vnikne do záhybů látky, nadnese ji, pohraje si s ní a ... A Joseph pochopí.

Některé prameny uvádějí, že šlo o výlet s chotí. Ať tak či onak, jedenáct let usilovné práce, hledání a proher bylo korunováno úspěchem. Již od roku 1771 bratři studovali vědecké práce, plnili vodíkem papírové „sáčky“, ze kterých však unikal plyn. Zkoušeli vodní páru, která se na stěnách obalů beznadějně srážela. Po výše popsané obchodní cestě následují sice další pokusy, ale bratři Joseph a Jacques Montgolfierové získávají jistotu.

Je neděle 5. června 1783.
Občané města Annonay, především však pečlivě sezvaná pařížská smetánka neoplývá přílišným optimismem: Francouzská Akademie mlčí, největší z vědců si marně lámou hlavu, a dva venkovští nadšenci ... No řekněte, pánové ...
Těžko soudit, co se děje v myslích obou mužů v onom životně důležitém okamžiku, když ...
„... přiložili ruku k dílu oba Montgolfierové a namíchali do plamenů substanci vyvíjející elektrický kouř. Beztvarý pytel z taftu, plný vrásek a záhybů, se napjal na všech stranách a nabyl pevné kulaté formy ... Obrovský aeronautický stroj zmítal muži, kteří ho přidržovali tak silně, že si museli přizvat posilu ...
Po daném signálu povolili muži lana. Mohutná koule se sunula asi šest sáhů po větru a náhle se vymrštila a stoupala až do výšky 7200 stop, plula po deset minut na východ a následkem ztráty elektrického plynu pozvolna klesala dolů. Zmizela za domy a vzrušený dav se dal do běhu za zmizelým aeronautickým strojem ... ,“ píše ve svém protokolu markýz Barthelémie Faujas de Saint-Fond.

Tento dav se po chvíli vrátí na náměstí se splasklým balónem i oběma bratry na ramenou. Ten dav nebude jen vzrušený - bude ohromený. Ten dav, i ještě před pár minutami sarkastický výkvět pařížské společnosti.
Prvenství přináší věhlas. Slávu. A sláva plodí další slávu; pozvání z Paříže přichází téměř okamžitě.

19. září 1783.
Nad versailleské zahrady se majestátně vznese blankytně modrý „vzdušný koráb“ se zlatými královskými znaky. Mezi diváky nechybějí Ludvík XVI. s Marií Antoinettou. V gondole balónu stoupají k obloze beran, kohout a kachna. Tyto bytosti přistávají po nedlouhém letu živé!

Joseph získává vysoký řád, Jacques dostává doživotní penzi. Rodina Montgolfierů je povýšena do šlechtického stavu.
Cesta je volná ...
Přichází slavný den, den ze všech nejslavnější.

21. listopad 1783.
Do gondoly naskakují François Pilâtre de Rozier, mladý ambiciózní vědec a ředitel královského muzea, a baron François Laurent d‘Arlandes. Kontrolují lana a ohniště. Do druhé hodiny polední zbývá šest minut, když se ozve hlas velitele balónu. Je to ono slavné - „Lâchez tout!“
Přistanou za pětadvacet minut mezi mlýny Des Mervilles a Moulin-Vieux. Rozjásaní Pařížané na nich roztrhají šaty. Na památku.
Člověk právě dobyl třetí dimenzi - vzduch!